Viktória Slobodníková Livres
Román sa odohráva na Sibíri. V ústrety budúcnosti, plnom farbitosti, vône aj zvukov Sibíri, má kľúčové postavenie oblastný tajomník strany, u ktorého sa križujú všetky nitky cieľavedomého zápasu za nový život tohto búrlivo pulzujúceho kraja.
Obsah: Leninova ulica v Prahe, Všade ich stretávaš, Biely obelisk, Boli pri tom, Rekreačný poukaz pre Rudolfa-Dankovo srdce, My z Orenburgu, Tri stretnutia, Najväčší liek proti najmenšej chorobe, Gardový robotník, Ako si tam ľudia žijú, Tatra 148 sa vyberá na cestu, Autogram storočia, Žena z národného podniku TOS Kuřim, Brigadír Komarov, Karlovarský porcelán, Mesto bez šedín, Portrét na končiari, Rozprávanie o Metakse, Babie leto, Prvá a posledná, Ľudia z Volgogradu.
Len málo žien malo taký jedinečný osud ako revolucionárka a prvá sovietska diplomatka Alexandra Kollontajová. Už v mladosti si uvedomila sociálnu rozpornosť cárskeho režimu a veľmi zavčasu zasvätila svoj život boju za zmenu nespravodlivého spoločenského poriadku. Logika vývinu života ju celkom zákonite priviedla do tábora revolucionárov, ktorých prácu riadil a usmerňoval V. I. Lenin.Alexandra Kollontajová obetovala osobné šťastie službe revolúcii. Spoznala údel politického emigranta, bojovala za vec proletariátu na našom i americkom kontinente, zoznámila sa aj s Kerenského žalárom.Po víťaznom Októbri, ktorý Alexandra Kollontajová svojou rozvetvenou propagandistickou a organizátorskou prácou v Rusku a v cudzine pomáhala pripravovať, stáva sa v sovietskej vláde ľudovou komisárkou a neskôr diplomatkou - pričom sa ťažisko jej diplomatického pôsobenia spája s pohybom vo Švédsku.Knihu memoárového charakteru oživujú najvýznamnejšie epizódy z jej bohatého života. Ukazuje, aký cieľavedomý a mnohostranný, pritom vznešenému sociálnemu a socialistickému cieľu bol život tejto ženy zasvätený.
Kniha podáva dnes už klasickú tetralógiu o Tootsových životných príbehoch. Dielo je plné svojského humoru a životného optimizmu s verným zobrazením postáv na pozadí spločenských udalostí konca 19. storočia.
Na neznámou planetu přilétá pozemská expedice, aby připravila projekt Archa, podle něhož by na tuto planetu mohli být přestěhováni obyvatelé ohrožené planety Panta. Expedice naráží při průzkumu na zajímavé a zpočátku nevysvětlitelné jevy, které se postupně dostávají do souvislosti se ztroskotáním starší kosmické lodi. Katastrofutehdy přežilo jen malé dítě, jemuž zachránila život jakási neznámá, avšak rozumná civilizace. Cíl expedice se najednou výrazně mění – jde především o to, jak prostřednictvím chlapce, pojmenovaného Špunt, navázat kontakt s onou neznámou civilizací. Vše je ještě ztíženo tím, že ona tajemná civilizace o takový kontakt zcela zjevně nestojí. Je tu ale ještě chlapec, stojící na rozhraní dvou světů: jeden mu zachránil život, k tomu druhému patřili jeho rodiče. Špunt je stále více přitahován světem lidí a chce se o něm co nejvíc dozvědět. Právě proto by snad mohl v budoucnu být tím pravým prostředníkem, jenž definitivně zajistí trvalý kontakt mezi oběma civilizacemi. Bratři Arkadij a Boris Strugačtí tvoří bezkonkurenční špičku sovětské vědeckofantastické literatury a patří k nejpopulárnějším sci-fi autorům na světě. Vědomě však překračují hranice literární vědecké fantastiky a míří výš, do sféry možností a mezí bytostně lidského konání moderního člověka. V životě i v literatuře Strugackým vždy šlo o postoje každého, i docela průměrného pozemšťana k často tak nesnadno pochopitelnému a jen s výhradami respektovatelnému světu.
