Harald Christian Scheu Ordre des livres (chronologique)

Odchod Velké Británie z Evropské unie je tématem, o kterém se diskutuje a píše z mnoha hledisek. Skupina autorů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy si vybrala perspektivu zaměřenou na právně-institucionální aspekty nejen odchodu Velké Británie z EU, ale i dalšího vývoje evropské integrace bez jednoho z jejích dosavadních klíčových aktérů. Autoři se v jednotlivých kapitolách zaměřili na velmi konkrétní oblasti působení EU, jako je volný pohyb osob, dohled nad finančním systémem, mezinárodní ochrana lidských práv atd. Tato témata rozebírají nejen s ohledem na aktuální stav jednání o brexitu na jaře 2018 a záměrně se také vyhýbají „věštbám“ o budoucí podobě EU. V jednotlivých kapitolách najde čtenář hluboké zamyšlení nad samotnými institucionálními základy EU, jejich silnými a slabými stránkami a nad tím, co může sama EU i její občané udělat pro to, aby myšlenka evropské integrace překonala krizi vyvolanou odchodem Velké Británie. V závěru knihy každý z autorů odpovídá na následující otázky: Kam Evropská unie po brexitu směřuje? Kde bude za osm až deset let? Jaké tendence v ní převládnou? Které vnitřní problémy musí vyřešit, aby výzvu představovanou brexitem úspěšně překonala?

Migrace byla vždy součástí lidské historie, tu českou, resp. československou, nevyjímaje. Hlavními příčinami současné migrační vlny jsou válka, bída či humanitární katastrofa v zemích původu osob, jež v posledních několika letech začaly odcházet do Evropy. Tato kniha nahlíží na situaci občanů třetích států ze sociálněprávního hlediska, resp. z hlediska jejich sociální integrace, která je základním předpokladem společenské soudržnosti a stability a rovněž účinným nástrojem prevence sociálně-patologických jevů. Autoři v této knize podrobně mapují a analyzují současný stav právních garancí sociálních práv cizinců, a to jak v mezinárodním právu, tak v právu EU. Neopomíjejí ani otázky pobytu a sociální integrace v českém právu. Ve všech těchto oblastech zkoumají především přístup k zaměstnání, ke zdravotní péči, k důchodovému pojištění, k pomoci v hmotné nouzi a ke vzdělání.

Tato kniha se zaměřuje na pojem non-refoulement v kontextu ochrany mořské hranice států. Jaké právní povinnosti v sobě princip non-refoulement obsahuje pro postoj států k osobám na volném moři? Je princip non-refoulement přítomen i pro situace osob nacházejících se na volném moři? Jaké jsou povinnosti kapitána lodě k uprchlíkům či migrantům, kteří se plaví po volném moři a žádají pomoc? Jaký je charakter tzv. search and rescue operací? Jak jsou chráněny hranice Evropské unie? Hledání odpovědí na tyto a další související otázky spojené s aplikací principu nenavracení na moři je cílem autorů této publikace.

Kniha obsahuje výběr nejdůležitějších rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a některých specializovaných soudních orgánů v oblasti lidských práv, mezinárodního trestního práva i některých arbitrážních orgánů. Všechny případy obsahují vedle výňatků z rozhodnutí také úvod do problému a kontrolní otázky, které mají ověřit pochopení právního problému. Tato publikace je určena především studentům PF UK v Praze pro seminární výuku předmětu Mezinárodní právo veřejné, ale může být využita při studiu mezinárodního práva veřejného na jiných vysokých školách, jakož i dalším zájemcům o tento obor.

Publikace věnována aktuálním otázkám souvisejících s postavením náboženských menšin v evropských společnostech.

Kniha je věnována aktuálnímu fenoménu tzv. nových menšin, přistěhovalcům s dlouhodobým či trvalým pobytem v Evropě. Autoři analyzují klíčové otázky ochrany a integrace příslušníků nových menšin, mimo jiné též ve vztahu se statutem tradičních národnostních menšin. Kulturní, náboženské a společenské tradice nových přistěhovaleckých komunit bývají většinovou společností v evropských státech vnímány jako cizí prvek v tradičním prostředí. Jak politici a sociologové, tak ve stále větší míře také právníci hovoří o tzv. kulturních konfliktech.

Učebnice mezinárodního práva má za cíl poskytnout čtenářům přehled hlavních znaků současného mezinárodního práva. Kromě základních informací o pojmech a institutech mezinárodního práva zde čtenáři naleznou též odkazy na relevantní judikaturu mezinárodních soudních orgánů, jejíž znalost by měla být prohloubena v rámci seminářů a cvičení. Druhé a doplněné vydání osvědčené učebnice srozumitelným způsobem představuje základy mezinárodněprávního řádu a současně zohledňuje aktuální problémy, které souvisejí s rychle postupujícími procesy globalizace v oblastech ekonomie, technologie a komunikace. Učebnice je určena nejen odborné právnické komunitě, ale i studentům a zájemcům o mimoprávní obory.