Zpracoval a autorsky připravil kolektiv dějin filozofie Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV v Praze pod vedením Miroslava Pauzy a Ústavu pro filozofii a sociologii SAV v Bratislavě pod vedením Dalimíra Hajka. Úvod a závěr napsal Jiří Černý.
Profesor Karel Kosík (1926-2003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Jeho proslulá kniha Dialektika konkrétního byla z českých filosofických prací 20. století přeložena do největšího počtu jazyků a vzbudila velké diskuse. Uznání si získala jak v akademické sféře, tak i v širším politicko-kulturním kontextu. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes opět aktuální. V souboru šestnácti příspěvků českých filosofů, historiků a publicistů lze nalézt nejen odborné studie věnované různým tématům Kosíkova díla, ale i osobněji laděné vzpomínkové črty.
Kniha se zaměřuje na diskurs o demokracii ve 20. století, především se věnuje ideji strukturální demokracie z hlediska politické filosofie. Jejím stěžejním motivem je komparace dvou soustav: politické koncepce T. G. Masaryka a sociální a politické koncepce zakladatele české funkcionalistické strukturální filosofie Josefa Ludvíka Fischera. Tato komparace je vysvětlována v souvislostech českých a světových filosofických a politických koncepcí, literární kritiky a literatury. Miroslav Pauza je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Dlouhodobě se zaměřuje na téma knihy a patří k jeho největším znalcům. Kniha je jeho opus magnum.
Sborník prací pojednávající o problematice myšlení a působení T. G. Masaryka.
Tento sborník studií, analýz a zamyšlení vychází z jednání vědeckého symposia s názvem Martin Heidegger a myšlení, které se roku 1990 uskutečnilo na půdě Palackého univerzity v Olomouci. Prakticky již od 20. let 20. století je Heideggerovo dílo a působení námětem nejrůznějších interpretací a ostrých polemik. Hlavním účelem tohoto sborníku je alespoň naznačit některé z dimenzí, horizontů a souvislostí Heideggerovy "filosofie bytí".