Kniha je napsaná podle vyprávění kronikáře Františka Vrzáka, který pochází z dnes již neexistující osady Podhájí. Mapuje jeho život a zároveň osudy vesnic, které musely ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Temelín. Čtenáři se dozvědí, jak v dnes již zapomenutých obcích probíhala pozemková reforma, okupace, zřizování jednotných zemědělských družstev, normalizace a vystěhování lidí i likvidace vesnic v osmdesátých a devadesátých letech 20. století.
Příběh sleduje kuře z drůbežárny, které se během převozu na jatka dostane na svobodu. Prožívá několik měsíců v přírodě, čelí nebezpečím a sní o tom, že se stane ptákem a bude létat. Zima je pro něj těžká, téměř umrzne, ale zachrání ho hajný a odnese do hájovny, kde žije se svou šestiletou vnučkou Anetkou. Kuře se uzdraví a stává se jejím kamarádem. V hájovně žijí i další zvířata. Během jara a léta kuře trénuje létání a bojuje s touhou uletět s ptáky. Na podzim se jeho sen splní, Anetka si uvědomí, že svoboda je nejdůležitější, a smíří se s tím. Kniha je ilustrována dětmi z českobudějovického stacionáře Arpida, který se věnuje rehabilitaci mentálně a tělesně postižených dětí. Například Barbora Sedláčková maluje pouze ústy. Některé děti se proslavily v zahraničí a jejich díla se prodávají na vánoční aukci. Příběh kuřete děti prožívaly a ilustrovaly během psaní. Arpidu navštívily významné osobnosti, včetně Olgy Havlové a Andreje Babiše, který přinesl finanční dar. Stacionář založil Miroslav Ciboch, který se snaží pomáhat hendikepovaným dětem překonávat překážky a osvobozovat se od omezení.
Pro chlapce, hlavní postavu novely s autobiografickými prvky, je začátek „zlatých šedesátých“ časem střetů se schizofrenií společnosti, kdy jiné verze příběhů slyší od rodičů a jiné od učitelů. Během prázdnin se ponoří do tajemství osudu své babičky, která zemřela v koncentračním táboře. Ze střípků vyprávění, vzpomínek a nalezených artefaktů si splétá příběh, jenž končí až detektivní zápletkou. Kdo může za smrt babičky? Jakou roli v jejím životě sehrál děda? A kde je onen most spojující pomyslné břehy?
Milan Stejskal je mladý muž, žijící svůj pohodový život v socialistickém Československu. Je to úspěšný hudebník, skládá folkové písničky, hraje na kytaru, má vlastní kapelu, vyhrává na Portách, jeho písničky jsou známé a hrané v rádiu i u trampských ohňů. A pak přijde nemoc. Nemoc, s kterou si medicína neumí poradit dodnes. Nemoc, která mu převrátí život naruby, znemožní mu dál uskutečňovat své sny a touhy...... a uvrhne ho do věčného kolotoče léčebných procedur.
Prozaická prvotina zachycuje rodinnou krizi, v níž se ocitá mladá manželská dvojice se dvěma malými dětmi.
Kniha informuje o sedmi srpnových dnech roku 2002, kdy Jihočeský kraj zasáhla přírodní katastrofa nebývalého rozměru. Psaný text vychází z autentických informací lidí - obyvatel zaplavených území a místních obecních úřadů, ale i z údajů krizových štábů a výzev složek integrovanéhozáchraného systému. Tato kniha je druhým a opraveným vzdáním a vyšla díky mimořádné poptávce.
Zápas dobra a zla trvá od počátku světa a s jeho měřením sil se setkáváme jak na velkých historických plochách,tak i v drobných každodenních šarvátkách. Zlo má proti dobru jednu výhodu, umí měnit tvář. Maskuje se a líčí k nepoznání, střídá podoby. Nepřítel převlečený za kamaráda je nebezpečný dvojnásob. Pasivně přihlížet boji protikladů a uzavírat se do světa snů je samo o sobě zlem. Společně s hlavní postavou Pavlem Hanákem si znovu uvědomíme, že ideály a společnost je třeba aktivně bránit.
