Jan Pargač Livres

Co se týče doby, ve které kniha vznikla, tak Zíbrt si dal za úkol, aby uvedl českou vědu do těsné souvislosti s vědou evropskou. Byl velkým stoupencem kulturní historie a také si uvědomoval nutnost specializací uvnitř historiografie. V této době pak také vznikají např. Hospodářské, či sociální dějiny a právě Zíbrt je považován za zakladatele moderních českých kulturních dějin. Uvědomoval si, že zde chybí disciplína, která by se zabývala dosud opomíjenými dějinymi každodennosti a kvůli udržení kontaktu s Evropou bylo nutno tuto mezeru zacelit. Kulturní dějiny tak měly podle Zíbrta tuto úlohu sehrát. Zíbrt napsal několik knih na toto téma, např. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, Veselé chvíle v životě lidu českého, nebo Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. Věku.

Kniha podrobně popisuje reálie dvou středoasijských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu (včetně popisu zvyků, rodinné obřadnosti, náboženské situace, geografických podmínek, zasazení do středoasijského rámce). Publikace dále odpovídá na otázku, jaké jsou metody státních představitelů při vytváření nové ideologie (zejména v období po rozpadu SSSR) a jak se nová ideologie promítá do kultury a jak ji přetváří.

Kniha popisuje pasteveckou společnost ve středoasijských republikách (Kyrgyzstán a Kazachstán), transformaci společnosti a její dopady na obyvatelstvo. Zvláštním případem v tomto regionu je nomádská společnost, která se musela přizpůsobovat změněným politickým podmínkám - nejprve po revoluci v r. 1917 a následné kolektivizaci, která byla spojena i s násilným usazováním kočovníků a pak po rozpadu SSSR a přechodu k tržnímu hospodářství.

Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895 byla mimořádnou kulturní a společenskou událostí posledního desetiletí 19.století. Trvala půl roku a navštívily ji dva milióny diváků. Česká společnost jejím prostřednictvím demonstrovala před celou Evropou, hlavně však v tehdejším rakousko-uherském soustátí, svou národní identitu a snahu o politickou emancipaci. Tým autorů se snaží přiblížit neobyčejnou atmosféru výstavy, všímá si reálných i mýtických kulturních fenoménů, které měly reperezentovat dobově podmíněnou ideu češství.

Jde o tématicky výběrovou bibliografii. Zachycuje novější dějiny oblasti od počátku ruské kolonizace, etnické a nacionální otázky a náboženství.