Jan Filip Livres

Dosud nepřekonaná kniha celosvětově uznávaného archeologa o technologii řemesla v českomoravském pravěku.

Vyspělá a podivuhodná civilizace starověkých Keltů spoluvytvářela první Evropu a dala jméno i naší zemi Bohemia. Filipův všestranný pohled na keltskou minulost, jak se jeví ve světle archeologických objevů, je vzrušující a neztratil ani po létech nic ze své aktuálnosti a čtivosti. V jasných konturách a živých barvách odhaluje svět kultovních zvyků, náboženských představ, technických, uměleckých i válečnických schopností Keltů, kteří dávno před námi osídlili naši vlast. Vychází v novém, rozšířeném vydání.

Studijní pomůcka Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Učebnice reaguje na ústavní vývoj v České Republice do roku 2001. 2. doplněné vydání.

Ústavní právo jako základní právní odvětví systému práva ČR určuje závazná pravidla vztahů státu a jednotlivce, vyjmenuje nositele státní moci, její organizaci, úkoly, cíle a pravidla jednání a vytváří ústavní rámec celého právního řádu. Čtvrté vydání je doplněno o změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika ústavních zákonů a dalších zákonů, které se dotýkají zde probírané látky (např. státní občanství, zákon o Ústavním soudu, přímá volba prezidenta, nový občanský zákoník a změny s tím související) a posuny v judikatuře Ústavního soudu.

Druhé, přepracované vydání učebnice státovědy pro posluchače právnických fakult. Dotisky v roce 2000, 2001.

Základní analýza a výklad hlavních institutů ústavního práva České republiky v podobě monografického zpracování s bohatým poznámkovým aparátem

Učebnice Státověda je určena primárně pro výuku na právnických fakultách v magisterském studiu, přičemž její koncepce je tomuto cíli podřízena. Kniha usiluje o širší základ státovědného poznávání, který je užitečný pro studium nejen veřejného práva, ale také mezinárodních vztahů, politologie, sociologie a dalších oblastí sociálních studií. Je určena i širší veřejnosti, která se zajímá o problematiku státu, organizaci, formy demokracie a vládnutí, samosprávu a postavení jednotlivce v moderním státě, včetně územní organizace a role Evropské unie jako nadnárodního útvaru. Publikace reaguje na nedávný rozvoj studijních možností a přináší monografické zpracování témat, která reflektují významné změny v pojetí státovědy a rozšiřují její předmět. Moderní státnost, formující se jako národní stát se zaměřením na suverenitu, prochází změnami, které vedou k tomu, že státověda zahrnuje také členské státy mezinárodních organizací. Tyto tendence se odrážejí v tradičním pojetí státovědy jako vědního oboru.