Jiřina Dvořáková Livres

Vresová môrka je novu knihou známej autorky a ilustrátorky Oksany Bula. Je to nádherná komiksová rozprávka o malej môrke, ktorá prekoná svoj strach z neznámeho a prvý krát v živote opustí svoj úkryt. Odkiaľ sa cez deň berú farby a kam v noci miznú? O tom vie Sivá môrka! Žije na Vresovej lúke a zo všetkého najviac sa bojí denného svetla. Zvykla si skrývať sa vo vresovisku a svoju skrýšu opúšťa iba po zotmení. Sníva o tom, že raz uvidí stromy, a je presvedčená, že je jedinou morou na svete. V jeden večer sa však ukáže, že to nie je tak. V Srdci lesa stojí dom všetkých môr a všetky vraj majú kúzelné schopnosti! Poznajú kúzla, o akých Sivá môrka len snívala. Dokonca vedia, ako sa nebáť Slnka! Ak sa ich Sivá môrka chce naučiť, musí sa za nimi okamžite vybrať. Odváži sa však prvýkrát v živote opustiť svoju skrýšu?

Slavík se po zimě vrací z Afriky domů a hledá místo, kde si postaví hnízdo. V zahradě je tolik stromů a keřů! Který z nich se stane jeho domovem? Možná to bude třešeň, jabloň, švestka nebo šeřík… Každý strom o sobě slavíkovi vypráví a čtenáři se tak dozvědí, co je na něm výjimečného a jak ho poznají. Poeticko-naučná knížka je zároveň příběhem o hledání domova a svého místa na světě a o tom, že teprve když znáte své kořeny, můžete pochopit pravdu o svém skutečném já.

Kniha se zaměřuje na dosud neznámé skutečnosti týkající se událostí roku 1968 v Československu, přičemž přináší informace z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti (I. správa MV). Zájemcům o československé moderní dějiny nabízí pohled do důležité části bezpečnostního aparátu, jehož činnost dlouho ovlivňovala politickou linii KSČ s podporou KGB. Pražské jaro mělo zásadní dopad na československé zpravodajské služby, které se ocitly v krizi. Rok 1968 přinesl pro Státní bezpečnost nevídaný otřes, a to i v zahraniční rozvědce. Pokus o reformu československé společnosti a následná okupace vyvolaly mezi příslušníky služby ostrý názorový rozkol. Hlavními zastánci reforem se stali vysokoškolsky vzdělaní komunisté, jejichž víra v sovětský model socialismu byla otřesena odhaleními z 40. a 50. let. Reformátorům však chyběla podpora ÚV KSČ, a jejich snahy zůstaly bez odezvy. Po okupaci následovalo druhé dějství pokusu o reformu, kdy sovětské bezpečnostní složky zasáhly do činnosti rozvědky a vyhledaly kolaboranty v jejím vedení. Normalizace pak definitivně ukončila pokusy o reformu, což vedlo k odchodu více než dvou set zpravodajských důstojníků a odhalení mnoha metod práce. Pražské jaro se tak stalo obdobím, jehož důsledky rozvědka pociťovala ještě dlouho poté.

Mykolaiv, jihoukrajinské přístavní město na sklonku sedmdesátých let minulého století. Sedmnáctiletý mladík přežívá v drsném prostředí mezi lidmi z okraje společnosti. V románu Tady na Jihu Oles Uljanenko, jeden z nevýznamnějších představitelů ukrajinské prózy uplynulého dvacetiletí, s nemilosrdnou otevřeností líčí divoký a sebezničující životní styl narkomanů, překupníků, deviantů, zlodějíčků, bezdomovců a dalších beznadějných existencí. Z milostných prožitků a vnitřních tužeb hlavního hrdiny utkal autor dějovou linku svého uhrančivého románu, posledního, který vyšel ještě za jeho života. O rok později za dosud nevyjasněných okolností Uljanenko zemřel. Cit a láska zároveň tvoří kontrast vůči bezohlednému prostředí, do kterého je příběh zasazen. Dívka, o niž mladý muž usiluje, pochází na první pohled ze spořádaného rodinného zázemí. Později vychází najevo, že zvrhlost a mafiánské praktiky ovlivňují životy lidí ve městě bez výjimky. Uljanenko podává drsný i lyrický portrét doby a místa, které se sobě vlastní ironií nazývá „lidmi inspirovaným peklem“.

: (organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek) Publikace přibližuje organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek Státní bezpečnosti v letech 1945 až 1953. Samostatnou část tvoří přílohy dokumentů na konci textu celé knihy a dále samostatný zvláštní soubor příloh. ISBN 978-80-86621-27-2 (chybné)