Robert Sak Livres

Salon dvou století: Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté Příběh ženy, kterou více než vlastní literární tvorba, proslavil společenský salon a jeho významní návštěvníci - výkvět české kultury konce 19. a počátku 20. stol. Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života (mj. Rieger, Vrchlický, Sládek, Zeyer, Karásek ze Lvovic, Otakar Theer, Hanuš Jelínek, Otokar Fischer, Miroslav Rutte, Arne Novák, Rudolf Medek, Karel Čapek aj.). Čtenáři se tak poodhaluje jedna napůl zapomenutá, nesmírně však bohatá a zajímavá kapitola z historie českého literárního i společenského života. Autor zde opět osvědčil svou schopnost plasticky a barvitě ztvárnit látku, citlivost a vnímavost pro ženské postavy. Centrem dění je oprávněně paní Anna, mimořádná žena pohnutých osudů, která byla sama literárně činná pod pseudonymem Felix Téver. Publikace je zpracována na podkladě archivního výzkumu (zejména jejích deníků a korespondence), studia jejích vzpomínek ("Lidé minulých dob") i jejího literárního díla, vzpomínek hostů salonu a vydané korespondence (Rieger, Vrchlický, Zeyer, Čapek).

Kniha, která završuje Sakovo mimořádné dílo, není typickou knihou pamětí. Je to veliký příběh o člověku v dějinách dvacátého století. Je to kniha literárně mimořádně zdařilá, ale také znepokojivá, vybízející k reflexi a zamyšlení i k tomu, aby se čtenář k textu vracel znovu a znovu.

Fakta o vztahu nacistických pohlavárů na naše území, zejména pak jižní Čechy, vazby rodinné, s popisem jejich aktivit.

Dramatický příběh nevšední ženy, která byla inspirátorkou a můzou dvou básníků Rainera Rilka a Karla Krause. Kniha, zpracována na základě původních pramenů, pojednává o pohnutém životě poslední majitelky zámku ve Vrchotových Janovicích, baronky Sidonie Nádherné z Borutína (1885-1950), proslulé širokými zájmy a styky s předními umělci své doby.

Tato kniha nemá být zdaleka jen literárněhistorickou monografií muže "devatera řemesel", literárního kritika a historika, editora, překladatele a nakladatele Bedřicha Fučíka (1900-1984). Je to příběh muže, v jehož dramatických osudech se naplňuje úděl českého vzdělance dvacátého století, jednoho z těch, co nikdy nepodlehli levicové vábničce.

Životopis jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše, představuje klíčovou postavu české kultury a společnosti 50. let 19. století. Sokolské hnutí, které vzniklo v roce 1862, se stalo významnou součástí našich dějin s mnoha rozměry – tělovýchovným, kulturním i politickým. Autor Robert Sak, který dlouhodobě zkoumá osudy významných českých osobností, v této monografii ukazuje Tyršovu hloubku vzdělání a šíři jeho působení. Sledujeme dynamický proces „čechizace“ a formování české kulturní identity, přičemž vznik Sokola je prezentován jako událost, která přesahuje pouhé založení tělovýchovné společnosti a reflektuje humanistické ideály a posílení národní samostatnosti. Zajímavá je kapitola o Tyršovi jako výtvarném kritikovi a estetikovi, který přinášel do české kultury významné evropské podněty. Dále je rozebrána jeho „druhá životní etapa“, včetně bouřlivých osudů Sokola během komunistické diktatury, a připojen je krátký výbor z Tyršových textů. Tato publikace nabízí hluboký a mnohostranný pohled na osobnost Miroslava Tyrše a jeho vliv na českou kulturu.

František Ladislav Rieger (1818–1903) byl nejvýraznější osobností českého politického života 19. století, zároveň však osobností, která ovlivňovala a spoluvytvářela podobu moderní české společnosti také v oblasti hospodářské, kulturní i vědecké. Přesto byl už za svého života terčem tvrdé kritiky svých politických odpůrců. Jeho bohatě naplněný život poskytl historikovi Robertu Sakovi látku k napsání zasvěceného, čtivě napsaného životopisu, který je zároveň barvitým a výstižným obrazem doby.... celý text

Drama československých legionářů v Rusku (1914-1920)

Život obrozence. Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako „české národní obrození“. Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo – nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby. Edice Velké postavy českých dějin.