Jan Zahradníček Livres

Předkládaná kniha obsahuje 250 dopisů, které Jan Zahradníček napsal z vězení své ženě Marii. Vypovídají o zápase víry s beznadějí, vůle s rezignací, mísí se v nich prožitky, dojmy, sny, nálady. Dočítáme se o zoufalství člověka, který byl násilně vzdálen od svých blízkých, mezi řádky tušíme drama básníka, který musí své básně potajmu zaznamenávat nebo uchovávat v paměti. Je to však v prvé řadě příběh lásky, již nedokázalo oslabit ani devět let odloučení. To vše činí z těchto dopisů jedinečný celek, který se bezpochyby zařadí mezi nejobdivovanější korespondenční soubory v dějinách českého písemnictví.

Obsahuje básnické sbírky Pokušení smrti, Návrat, Jeřáby, Žíznivé léto, Pozdravení slunci, Korouhve, Svatý Václav

Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil. Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají jako životní úroda do stodol, kde jsou chráněny před pomíjivostí. Hluboké myšlenky k horolezectví jsou doplněny působivými snímky Jana Zahradníčka.

Kniha obsahuje básnické sbírky "Rouška Veroničina", "La Saletta" a "Znamení moci".

Pro počátky Zahradníčkovy básnické tvorby a tedy i pro sbírku Návrat jsou charakteristické smutek a fascinace smrtí jako symbolem veškerého zmaru a rozkladu, a také stálá adorace bolesti, bezmála dekadentní melancholičnost, téměř barokní antitetičnost a veršová arytmičnost, prozrazujícíbásníkův zápas s březinovskou dikcí. Tato poezie je, obdobně jako tehdejší verše Halasovy a Holanovy, ovlivněna expresionisticko-traklovským impulsem, jenž byl součástí dobového básnického klimatu, odvracejícího se od poetistické hravosti a nevázanosti. Stejně tak Zahradníčkovu tvorbu od počátku určovala pevná křesťanská víra, vyjadřovaná s jednoznačnou přímočarostí.

Kniha přináší korespondenci dvou významných postav české literatury první poloviny 20. století.

J. Zahradníček pracoval jako nakladatelský lektor, překladatel, v letech 1938–48 jako redaktor brněnské umělecké revue Akord. V roce 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k mnohaletému kázeňskému trestu. Zemřel v říjnu 1960 v Uhřínově, krátce po návratu z vězení. Básnické dílo Jana Zahradníčka je doposud pro mnoho čtenářů pramenem, který by měli poznat.

Svazek obsahuje sedm autorových básnických sbírek napsaných v letech 1944–1960. * Pod bičem milostným * Stará země * Rouška Veroničina * La Saletta * Znamení moci * Dům Strach * Čtyři léta Verše s náboženskými a biblickými motivy, které dokumentují Zahradníčkovo místo v čele katolického proudu české poezie. Tři závěrečné sbírky pak evokují dusnou atmosféru 50. let, kdy byl básník vězněn a v nichž vypovídá o svém tragickém osudu i údělu svých spoluvězňů.

Kniha přináší korespondenci dvou významných postav české literatury první poloviny 20. století. Edičně uspořádal, k vydání připravil a poznámkami opatřil Mojmír Trávníček.