Vladimír Zoubek Livres

Autoři analyzují ústavní systém České republiky v jeho normativním kontextu. Zkoumají především postavení a vzájemné vztahy ústavních orgánů, Parlamentu v pojetí neúplného bikameralismu daného postavením Poslanecké sněmovny a Senátu, prezidenta republiky, vlády, ministerstev a správních úřadů a soudů, tvořících soustavu soudnictví a Ústavního soudu, stojícího vně této soustavy. Stranou jejich pozornosti nezůstává ani relace státu a územní samosprávy, jakož i ústavní a zákonné vymezení České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejného ochránce práv a státního zastupitelství. Rozebírají pojem ústavní pořádek České republiky, a to i v jeho relacích k mezinárodnímu právu a právu Evropské unie. Potřebnou pozornost věnují vymezení a ochraně základních práv a svobod včetně relevantní judikatury, zvláště Ústavního soudu. Nechybí ani predikce vývoje ústavního systému po změnách, které přinesla přímá volba prezidenta republiky. Kniha je uvedena kapitolou o ústavním vývoji před vznikem samostatné České republiky.

Publikace se zabývá nejen lidsko-právnickými konsekvencemi ve středoevropském prostoru, ale i náhledem na možný vývoj civilizačních střetů mezi kulturními okruhy a právními kulturami v předmětné problematice univerzality či multikulturality lidských práv. Je určena pro všechny, kteří s touto problematikou pracují nebo ji studují.

Monografie je vstupem do problematiky metodologické postmoderní právně teoretické skepse jak v oblasti právního a neprávního normativního myšlení v globální multikulturní civilizaci, tak i na teritoriu státovědním a konstutucionálním, zvláště v aspektu střetu mezi univerzalismem západního pojetí základních práv a svobod s globální realitou Clash of Civilizations v mikro- i makrostruktuře znaků státu a státnosti. Předmoderní, moderní a postmoderní teoretické a doktrinální interpretace a představy o právu, spravedlnosti, státu a znacích státnosti jsou jádrem temporálního nazírání informační konzervy lidstva (kolektivního právního nadvědomí) i na státoprávní instituty dneška.

Tato publikace je monografickým vstupem nejen do vybraných okruhů právní vědy (právního či neprávního normativního myšlení), ale též do oblastí všeobecné státovědy, konstitucionalismu a právní (a státoprávní) geografie. I když je dominantní přístup ke zpracování učebnice teoreticko-právní (neboť obecná teorie státu a práva, resp. pravověda a státověda, má především propedeutickou funkci pro studium pozitivněprávní předmětů na právnických fakultách), je též respektován požadavek, aby učebnice vyhovovala potřebám výuky na vysokých školách bezpečnostního, policejního či krizového managementu.