Martin Štěrba Livres

V polovině 19. století stála Ostrava na prahu netušených proměn. Potenciál maloměsta, ležícího na rozhraní Moravy a Slezska, však už byl skryt doslova pod povrchem. První průmyslové podniky sice vznikly na žilách černého zlata sto let předtím, ale teprve železniční propojení s Moravou a Vídní a vybudování železniční stanice ve Svinově roku 1845 znamenalo rozhodující impulz pro rozvoj regionu. Právě architektura je přímým svědkem tohoto dění. Ukazuje proměnu maloměstského měřítka ve velkoměstské, racionální přístup bohatnoucí metropole k urbanismu, nebývalý rozmach industriální architektury, formativní vliv firemní estetiky Rothschildových Vítkovických železáren na podobu města i meziválečnou proměnu Ostravy ve správní středisko kraje. Historií architektury v období let 1845–1949 vás provede na 170 hesel a více než 400 fotografií.

Kniha popisuje více než 202 objektů (pod některými čísly jsou uvedeny celé soubory budov) v Opavě a to ze všech období vývoje města. Tedy jak nejstarší památky tak i památky z minulého a tohoto století. Samozřejmě jsou popsány obě opavské národní kulturní památky, dále je posáno množství kulturních památek, ale i mnoho objektů bez památkové ochrany. Publikace je rozdělena na vlastní centrum (tedy městské části Opava-město a Opava-předměstí), Jaktař, Kateřinky, Kylešovice a Komárov. Objekty jsou řazeny v každé části abecedně podle ulic. Každému objektu je věnována jedna textová strana s názvem, fotografií, adresou a českým a anglickým popisem. Množství objekrů má ještě uveden půdorysný plánek. Některé objekty mají přidánu jednu (vyjímečně dvě) stranu s dalšími fotografiemi. Na začátku je popsán vývoj Opavy a poté i vývoj jednotlivých částí vždy na začátku jednotlivých oddílů. Na konci je pak slovník architektů. I tyto texty jsou uvedeny dvojjazyčně. Celou knihu zakončují rejstříky a mapy, které ulehčují nalezení jednotlivých objektů.

Publikace představuje první ucelenou práci mapující na vysoké odborné úrovni a přitom srozumitelně i pro běžného čtenáře vývoj stavební a architektonické kultury Ostravy od jeho vzniku až po současnost.

Kolektivní monografie navazuje na publikaci Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění z roku 2011. Mezioborovou perspektivu získává především díky pohledům estetika Karla Stibrala, antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, obrazy industriálního Ostravska sousedí s krajinami reprezentujícími Beskydy a Jeseníky.

Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Svazek č. 24.

Tato fotopublikace s fotografiemi Petra Sikuly přibližuje čtenářům ostravský městský obvod Poruba.

Publikace představuje v chronologickém pořadí jednotlivé realizace architekta W. Deiningera v Ostravě, a to nejen v podobě textového výkladu, ale i ve fotografiích a vyobrazeních plánové dokumentace. První stavbu v Moravské Ostravě realizoval W. Deininger (1879-1963) společně s otcem Juliem Deiningerem v letech 1904-1905. Jednalo se o budovu Moravskoostravské obchodní a průmyslové banky tvořící v současnosti celek v bloku s mladším objektem obchodního domu Textilia (Ostravica). Na tuto stavbu W. Deininger navázal v letech 1911 až 1913 sérií projektů a realizací nájemních domů a především novostavbou hotelu National na místě staršího objektu. Hotel představoval jeho největší realizaci před 1. světovou válkou a zároveň jedno z nejvýraznějších děl vídeňské Wagnerovy školy na Moravě.

Ať se nám to líbí nebo ne, tento přítomný okamžik je to jediné, s čím opravdu máme co dělat. Přesto se často v životě chováme, jako bychom na chvíli zapomínali, že jsme tady, na místě, kde už skutečně jsme, a v tom, v čem se skutečně nacházíme. V každém okamžiku se ocitáme na křižovatce těchto tady a teď.

Podtitul: Kapitoly z dějin architektury 30.–50. let 20. století.