Toman Brod Ordre des livres

Kniha s předmluvou Simone de Beauvoir je přepisem rozhovorů, které vedl autor ve svém dokumentárním filmu z roku 1985 Shoah. Spisovatel a režisér dokumentarista Claude Lanzmann na něm pracoval od roku 1974. Shoah představuje mimořádné dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek neobsahuje žádné dobové záběry z války a skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků holocaustu. Ti, kteří přežili masové vyvražďování, zde mají možnost zprostředkovat své zkušenosti a uchovat je pro budoucí generace, přičemž jejich vzpomínky mnohdy ožívají při návštěvě místa činu (např. tábor Treblinka), často to však není vůbec třeba. Lanzmannem zachycené výpovědi patří k základním a dnes už klasických zdrojům pro poznání největšího zločinu v evropských dějinách, jímž bylo nacistické vyhlazování Židů. V českém jazyce vyd. 2., v nakl. Prostor vyd. 1.

Autor líčí osudy více než šesti set československých vojáků, jež koncem října 1941 přivezly dva torpédoborce do obležené tobrucké pevnosti. „Vylezte krysy, vylezte se zdviženýma rukama,“ volal v létě 1941 lord „How-How“na statečné bojovníky v obklíčeném tobruckém přístavu. Avšak tobrucká posádka neuposlechla a vytrvala; a z nadávky se stalo brzy hrdé přízvisko pro obránce města – Tobruk-Rats (Tobrucké krysy).

Vzpomínky známého historika Tomana Broda vypovídají o velké části nedávno uplynulého dvacátého století. Svůj dětský věk autor prožil v době první republiky, podstatnější část jeho pamětí však patří době hitlerovské okupace, války a perzekuce, která za Protektorátu postihla i jeho rodinu a vyústila až v deportaci do ghetta a koncentračního tábora. Ve třetí, neméně závažné části pamětí se autor vrací k životu v poválečné republice a k peripetiím svého myšlenkového i politického vývoje. Kniha není ani obdobou deníku, ani souvislými dějinami daného období – je záznamem stěžejních chvil a dějů, rozhodujících míst a křižovatek jednoho života. Jde o další svědectví, které návratem do minulosti dokresluje obraz našeho současného světa.

Podtitul: Československá cesta do sovětského područí. Autor se soustřeďuje zejména na osobu Edvarda Beneše a jeho politické koncepce a cíle. Jako chybný hodnotí Benešův odhad mocenského rozložení sil po válce a z něj vycházející úvahy o úloze ČSR v evropské politice (čs.-polské spojenectví, koncepce "mostu mezi Východem a Západem" atd.). Ve sblížení ČSR a SSSR vidí počátek neblahého procesu, jehož výsledkem byl Únor 1948 a začlenění země do sovětského bloku. Vydání 2., upravené , v Academii 1. vydání.

Cesta československých komunistů k moci v letech 1945-1948. II. část

Výběr z dokumentů z let 1939 - 1940, který uspořádal PhDr. Toman Brod.