František Běhounek Livres

Vzducholoďou na severný pól. Opis záverov vedeckej výpravy na Arktídu, ktorá sa uskutočnila v máji roku 1928 pod vedením Umberta Nobileho na vzducholodi Itália. Autor knihy, český fyzik-rádiológ, sám skúsil spolu s ostatnými účastníkmi tejto nešťastnej výpravy, čo znamená stroskotať na zamrznutom mori a čakať sedom trpkých týždňov na záchranu. V tejto knihe vykreslil čo možno najpodrobnejšie svoje zážitky, pričom nevšímal si len boj ľudí s neprajnými živlami, ale aj vzťahy medzi ľuďmi, ktoré sa ukazujú v ťažkej situácii nezastreté. Opísal aj nezabudnuteľné úsilie o záchranu účastníkov výpravy ľadoborca ​​Krasín a známeho nórskeho polárneho bádateľa Amundsena, ktorý vtedy hrdinsky zahynul.

Kniha obsahuje soubor kratších románků – Birů, země zlata Muž, který dělal zlato Poklady pod zemí Zlatá horečka Lovec zlata Opuštěná země Alchymista se vrací

F. Běhounek v této knize rozebírá "tříštění atomu" a také to, nakolik lidstvu atom jako takový slouží. Ve své době kniha uváděla mnoho utajovaných faktů popřípadě podrobnosti, o kterých laická veřejnost neměla tušení. Vyšlo v edicic Kontakt svazek 14, ilustrace Václav Bláha

Vzrušující dobrodružství skupiny příslušníků britské tajné služby, jejíž členové bojují proti nacismu. Ve vodách Indického oceánu se odvážní muži střetávají s Japonci, ale i s nástrahami přírody, aby nakonec mohli splnit náročný úkol, jímž bylo zničení japonských vojenských i obchodních lodí, kotvících v Singapuru.

Texty, kresby, fotografie a vzpomínky Jiřího Suchého.

Dům zelených přízraků Je to první čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá, lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci. Akce L Román tvoří kontrapunkt k Lemovým Astronautům. Vyšel v roce 1956 a byla to první česká sci-fi, která se po dlouhé době u nás objevila. Autor se tu vyznává ze svého obdivu k všemocnosti techniky. Spoléhá na ni, že vyřeší veškeré lidské problémy. Je to jeden z prvních románů světové sci-fi, v němž se objevuje motiv "terraformingu", tedy technologie, schopné vytvořit životní podmínky pozemského typu na jiných kosmických tělesech. Podobně jako Lem i Běhounek varuje před zneužitím techniky k válečným účelům. Jako varovný příklad mu slouží pozůstatky marťanské civilizace, která zničila sama sebe.

Ilustracemi doprovodil Václav Junek, 4 vydání v Albatrosu.

Hlavní hrdina spolu s černým silákem a 15letým černošským chlapcem se vydají na dlouhé cesty. Čelí nebezpečí ze strany různých černošských kmenů i nástrahám přírody.

Kniha o trosečnících minulých dob zahrnuje vyprávění o skotském námořníku Alexandru Selkirkovi, pravzoru všech robinzonů, cyklické vyprávění o robinzonech na Galapágách, příběhy uprchlíků z válečné lodi Bounty, mužstva zvelrybářského škuneru Essex a pěti trosečníků z Graftonu.