En savoir plus sur le livre
Obyvatelé mnoha velkoměst po celém světě si dnes už neumí představit, že by významnou součást hromadné dopravy netvořilo i metro. První linka podzemní dráhy vznikla v Londýně v roce 1863, v roce 1896 následovala Budapešť a Glasgow. Metro se pak postupně objevilo na všech kontinentech. Největší boom rozvoje tratí metra dnes zažívá Čína a Indie. Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.
Achat du livre
Metra světa - Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah, Martin Harák
- Langue
- Année de publication
- 2026
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Metra světa - Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Martin Harák
- Publié
- 2026
- Format
- rigide
- Pages
- 216
- ISBN13
- 9788027156276
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Loisirs et maison, Technologie, Industrie
- Description
- Obyvatelé mnoha velkoměst po celém světě si dnes už neumí představit, že by významnou součást hromadné dopravy netvořilo i metro. První linka podzemní dráhy vznikla v Londýně v roce 1863, v roce 1896 následovala Budapešť a Glasgow. Metro se pak postupně objevilo na všech kontinentech. Největší boom rozvoje tratí metra dnes zažívá Čína a Indie. Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.