En savoir plus sur le livre
Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman. Lišky v ní odpočívají ve stínu londýnských telefonních budek, pstruzi monitorují čistotu vody v pražské čističce, divoký hrášek bují mezi pruhy městského okruhu. Nečekejme ale žádnou idylu, lidé své sousedy v lepším případě ignorují nebo se jimi povrchně dojímají, v horším jim upírají právo na domov. Básně vyprávějí o biotopech, jako jsou potoky, rumiště, uliční kaňony a zelené koridory, a o pastech v podobě skleněných ploch, trnů, světlíků a mříží. Lze mluvit o zvířatech a rostlinách, nebo dokonce mluvit jejich hlasem, a přitom se vyhnout zjednodušení, poučování a antropomorfizaci? Je třeba se o to alespoň pokoušet. Urbánní, přírodní a zároveň intimní lyrika o každodennosti bažanta, o démonovi roztomilosti, sovách, zajících, filodendronu, kočce a kocourovi a o soužití s nimi.
Achat du livre
Zvířata přicházejí do města, Marie Iljašenko
- Langue
- Année de publication
- 2025
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Zvířata přicházejí do města
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Marie Iljašenko
- Éditeur
- Host
- Publié
- 2025
- Format
- souple
- Pages
- 96
- ISBN10
- 8027525462
- ISBN13
- 9788027525461
- Séries
- Mots clés
- Cadeaux pour les dames, Récits d'aventure
- Évaluation
- 4,55 sur 5
- Description
- Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman. Lišky v ní odpočívají ve stínu londýnských telefonních budek, pstruzi monitorují čistotu vody v pražské čističce, divoký hrášek bují mezi pruhy městského okruhu. Nečekejme ale žádnou idylu, lidé své sousedy v lepším případě ignorují nebo se jimi povrchně dojímají, v horším jim upírají právo na domov. Básně vyprávějí o biotopech, jako jsou potoky, rumiště, uliční kaňony a zelené koridory, a o pastech v podobě skleněných ploch, trnů, světlíků a mříží. Lze mluvit o zvířatech a rostlinách, nebo dokonce mluvit jejich hlasem, a přitom se vyhnout zjednodušení, poučování a antropomorfizaci? Je třeba se o to alespoň pokoušet. Urbánní, přírodní a zároveň intimní lyrika o každodennosti bažanta, o démonovi roztomilosti, sovách, zajících, filodendronu, kočce a kocourovi a o soužití s nimi.