Paramètres
- 463pages
- 17 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.
Achat du livre
Můj život se schizofrenií, Jiřina Koudelová
- Langue
- Année de publication
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Můj život se schizofrenií
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jiřina Koudelová
- Éditeur
- Nová Forma
- Publié
- 2020
- Format
- rigide
- Pages
- 463
- ISBN10
- 8076121582
- ISBN13
- 9788076121584
- Séries
- Mots clés
- Fiction, Thèmes psychologiques, Histoires, Troubles mentaux, Schizophrénie, Psychoses
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.