Bookbot

Můj život se schizofrenií

Évaluation du livre

Paramètres

  • 463pages
  • 17 heures de lecture

En savoir plus sur le livre

Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.

Achat du livre

Můj život se schizofrenií, Jiřina Koudelová

Langue
Année de publication
2020
Reliure
(rigide)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

4,0
Très bien
3 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Titre
Můj život se schizofrenií
Langue
Tchèque
Éditeur
Nová Forma
Publié
2020
Format
rigide
Pages
463
ISBN10
8076121582
ISBN13
9788076121584
Séries
Catégories
Évaluation
4 sur 5
Description
Chtěla bych touto knihou přiblížit čtenářům, jak se žije s psychotickým onemocněním - schizofrenií. Poprvé se u mne objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když mi bylo 15 let a byla jsem poprvé odeslána k psychiatrovi. Hospitalizovaná na psychiatrii jsem však byla až o 3 roky později. Od té doby u mne docházelo k opakovaným hospitalizacím, protože jsem se dlouho nemohla smířit s tím, že jsem vážně psychicky nemocná, nechtěla jsem brát léky. Poznala jsem potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Uběhlo mnoho let, opakovaně jsem se vracela do psychiatrické léčebny, vždy když jsem ve stresu, tak se moje nemoc zhorší. Nakonec jsem pochopila, že s nemocí nemůžu bojovat, ale že se s ní musím naučit žít. Věnuji se svým koníčkům a zájmům, dlouhodobě navštěvuji psychiatra a psycholožku, beru depotní injekce a užívám léky. Zúčastňuji se různých besed a snažím se předávat svou zkušenost s nemocí ostatním.