En savoir plus sur le livre
První román významného francouzského režiséra a romanopisce Eugena Greena, vydaný v roce 2008, se zaměřuje na „rekonstrukci“ kulturní a duchovní evropské identity po druhé světové válce a na obnovu osobní identity prostřednictvím paměti. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách: v současnosti v Paříži, kde profesor literatury Jérôme Lafargue nečekaně potkává německého profesora Johanna Launera, který hledá pomoc v otázkách své identity. Dále se román přesouvá do roku 1968, kdy Lafargue prožil část svého života s budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a nakonec se vrací do doby nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, kdy Launerova rodina musela opustit Československo. Vyprávění se vyhýbá psychologii a moralizování, přičemž se opírá o objektivní popisy, stylizované dialogy a deníkové záznamy profesora Lafargua, které reflektují románové dění a kontemplativní bohatství přítomnosti. Minulost má význam pouze ve vztahu k přítomnosti, přičemž klíčovými prvky jsou duchovní „metafory“ a příběhy, které formují identitu postav, jež hledají cestu usmíření mezi zapomněním a traumatizující posedlostí minulostí.
Achat du livre
Rekonstrukce, Eugína Green
- Langue
- Année de publication
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Rekonstrukce
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Eugína Green
- Éditeur
- Kosmas s.r.o.(HK)
- Publié
- 2021
- Format
- souple
- Pages
- 168
- ISBN10
- 8075303350
- ISBN13
- 9788075303356
- Séries
- Mots clés
- Fiction, France, Littérature française
- Première publication
- 2008
- Titre original
- La Reconstruction
- Évaluation
- 2,5 sur 5
- Description
- První román významného francouzského režiséra a romanopisce Eugena Greena, vydaný v roce 2008, se zaměřuje na „rekonstrukci“ kulturní a duchovní evropské identity po druhé světové válce a na obnovu osobní identity prostřednictvím paměti. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách: v současnosti v Paříži, kde profesor literatury Jérôme Lafargue nečekaně potkává německého profesora Johanna Launera, který hledá pomoc v otázkách své identity. Dále se román přesouvá do roku 1968, kdy Lafargue prožil část svého života s budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a nakonec se vrací do doby nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, kdy Launerova rodina musela opustit Československo. Vyprávění se vyhýbá psychologii a moralizování, přičemž se opírá o objektivní popisy, stylizované dialogy a deníkové záznamy profesora Lafargua, které reflektují románové dění a kontemplativní bohatství přítomnosti. Minulost má význam pouze ve vztahu k přítomnosti, přičemž klíčovými prvky jsou duchovní „metafory“ a příběhy, které formují identitu postav, jež hledají cestu usmíření mezi zapomněním a traumatizující posedlostí minulostí.