En savoir plus sur le livre
Kniha analyzuje rychlý vývoj žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Příběh české novinařiny začíná „přestavbovým prologem“, který popisuje tradici žurnalistiky, zahrnující oficiální média pod státním dohledem i samizdat a exil. Polistopadový vývoj je rozdělen do několika kapitol, které zkoumají různé aspekty žurnalistiky. Kapitola o proměnách kolektivní reprezentace novinářů ukazuje přechod od státem řízeného svazu k dobrovolnému syndikátu a odhaluje neochotu novinářů se organizovat. V kapitole o představách svobodné žurnalistiky se autor zaměřuje na spory o svobodu a nezávislost, včetně samosprávného řízení redakcí, vlivu politických sil na média a limitů svobody slova v kontextu bulváru a xenofobie. Kniha také zmiňuje sílící česko-slovenské napětí a popisuje liberalizaci mediálního trhu, rozdělenou na „neviditelnou ruku tiskového trhu“ a „viditelnou audiovizuální ruku státu“, což ukazuje na odlišnosti mezi soukromými periodiky a médii. Na závěr autor shrnuje klíčové body vývoje žurnalistiky v první polovině devadesátých let v čtrnácti tezích. Vydání je realizováno ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.
Achat du livre
Od Listopadu po Novu - Vývoj české žurnalistiky v letech 1989–1994, David Klimeš
- Langue
- Année de publication
- 2024
- Reliure
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Od Listopadu po Novu - Vývoj české žurnalistiky v letech 1989–1994
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- David Klimeš
- Éditeur
- Akropolis
- Publié
- 2024
- Format
- souple
- Pages
- 144
- ISBN10
- 8074705196
- ISBN13
- 9788074705199
- Séries
- Catégories
- Description
- Kniha analyzuje rychlý vývoj žurnalistické profese v letech 1989 až 1994. Příběh české novinařiny začíná „přestavbovým prologem“, který popisuje tradici žurnalistiky, zahrnující oficiální média pod státním dohledem i samizdat a exil. Polistopadový vývoj je rozdělen do několika kapitol, které zkoumají různé aspekty žurnalistiky. Kapitola o proměnách kolektivní reprezentace novinářů ukazuje přechod od státem řízeného svazu k dobrovolnému syndikátu a odhaluje neochotu novinářů se organizovat. V kapitole o představách svobodné žurnalistiky se autor zaměřuje na spory o svobodu a nezávislost, včetně samosprávného řízení redakcí, vlivu politických sil na média a limitů svobody slova v kontextu bulváru a xenofobie. Kniha také zmiňuje sílící česko-slovenské napětí a popisuje liberalizaci mediálního trhu, rozdělenou na „neviditelnou ruku tiskového trhu“ a „viditelnou audiovizuální ruku státu“, což ukazuje na odlišnosti mezi soukromými periodiky a médii. Na závěr autor shrnuje klíčové body vývoje žurnalistiky v první polovině devadesátých let v čtrnácti tezích. Vydání je realizováno ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.