En savoir plus sur le livre
Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti a jejím úředníkům na jedné straně a venkovskému zázemí na straně druhé. Pro řešení daných otázek bylo zvoleno město Svitavy jako centrum svitavského panství, a to v časovém horizontu 17. století. Úvodní pasáže dvou základních, chronologicky vymezených kapitol představují město a potažmo panství jako jeden z prvků širší struktury pozemkového majetku olomouckého biskupa. V následujících podkapitolách je pak toto město postulováno do pozice centra v rámci užší struktury panství a je sledováno, do jaké míry se v daném vymezení realizovaly jeho vztahy k ostatním sídelním jednotkám a vrchnostenské správě a jak dalece jimi bylo toto město definováno. V těchto intencích je předkládaný text zacílen na otázky demografické, správní, právní a hospodářské.
Achat du livre
Vrchnostenské město v raném novověku: Vztahy k vrchnosti a venkovskému zázemí na příkladu Svitav v 17. století, Jan Dvořák
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Vrchnostenské město v raném novověku: Vztahy k vrchnosti a venkovskému zázemí na příkladu Svitav v 17. století
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jan Dvořák
- Éditeur
- Matice moravská
- Publié
- 2013
- Format
- souple
- Pages
- 248
- ISBN10
- 8087709039
- ISBN13
- 9788087709030
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Journalisme littéraire
- Description
- Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti a jejím úředníkům na jedné straně a venkovskému zázemí na straně druhé. Pro řešení daných otázek bylo zvoleno město Svitavy jako centrum svitavského panství, a to v časovém horizontu 17. století. Úvodní pasáže dvou základních, chronologicky vymezených kapitol představují město a potažmo panství jako jeden z prvků širší struktury pozemkového majetku olomouckého biskupa. V následujících podkapitolách je pak toto město postulováno do pozice centra v rámci užší struktury panství a je sledováno, do jaké míry se v daném vymezení realizovaly jeho vztahy k ostatním sídelním jednotkám a vrchnostenské správě a jak dalece jimi bylo toto město definováno. V těchto intencích je předkládaný text zacílen na otázky demografické, správní, právní a hospodářské.