En savoir plus sur le livre
Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého vysvětlení? Uplatňuje se Popperův falsifikacionismus jako praktická metodologie vědy a jaké strategie volí Popperovi žáci při jeho obhajobě? Jak je možné, že matematika jako neempirická věda je tak zázračně aplikovatelná na zkušenostní svět? Je instrumentální realismus novou a plodnou koncepcí pro sjednocení vědy? Je vztah mezi realitou a jazykem artikulovatelný a lze pohlížet na jazyk jako na systém jazykových instrumentů?
Achat du livre
Sedmkrát z logiky a metodologie vědy: rtikulace – Axiomatizace – Demarkace – Explanace – Formalizace – Instrumentalizace – Matemat, Vladimír Havlík
- Langue
- Année de publication
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Sedmkrát z logiky a metodologie vědy: rtikulace – Axiomatizace – Demarkace – Explanace – Formalizace – Instrumentalizace – Matemat
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Vladimír Havlík
- Éditeur
- Filosofia
- Publié
- 2016
- Format
- souple
- Pages
- 154
- ISBN10
- 807007440X
- ISBN13
- 9788070074404
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Philosophie
- Description
- Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého vysvětlení? Uplatňuje se Popperův falsifikacionismus jako praktická metodologie vědy a jaké strategie volí Popperovi žáci při jeho obhajobě? Jak je možné, že matematika jako neempirická věda je tak zázračně aplikovatelná na zkušenostní svět? Je instrumentální realismus novou a plodnou koncepcí pro sjednocení vědy? Je vztah mezi realitou a jazykem artikulovatelný a lze pohlížet na jazyk jako na systém jazykových instrumentů?