Paramètres
- 181pages
- 7 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.
Achat du livre
Nejen jazykem českým, Petr Mareš
- Langue
- Année de publication
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Nejen jazykem českým
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Petr Mareš
- Publié
- 2012
- Format
- souple
- Pages
- 181
- ISBN10
- 8073083949
- ISBN13
- 9788073083946
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Art / Culture, Sciences sociales, Littérature tchèque, Études littéraires, Multilinguisme
- Description
- Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.