Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik
Auteurs
Évaluation du livre
En savoir plus sur le livre
Na pozadí osudů tří výjimečných umělců líčí vzestup a pád německé umělecké moderny, od založení drážďanské expresionistické skupiny Most v roce 1905 (Ernst Ludwig Kirchner) přes první světovou válku a zrození stylu nové věcnosti ve dvacátých letech (Otto Dix) až po její neslavný konec v letech třicátých po vzestupu nacismu, vynucený exil a v některých případech i dobrovolné podřízení se komunismu a socialistickému realismu (rodák z Ústí nad Labem Ernest Neuschul). Jak autor dokládá, všichni tři malíři zakoušeli určitý druh posedlosti a stravujících temných vášní - byli posedlí nejen hledáním nového uměleckého výrazu, ale i nového autentického bytí, návratem k přírodě, moderním tancem a uvolněnou sexuální morálkou, ať již šlo o nezletilé modelky a milenky Kirchnera a malířů skupiny Most, Dixovy pověstné obrazy z návštěv nevěstinců či Neuschulovu neskrývanou polygamii.
Achat du livre
Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik, František Mikš
- Langue
- Année de publication
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Posedlost : extrémy a vášně malířské moderny : Schjerfbecková, Kirchner, Dix, Neuschul, Dwurnik
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- František Mikš
- Éditeur
- Books & Pipes Publishing
- Publié
- 2018
- Format
- rigide
- Pages
- 224
- ISBN10
- 8074851621
- ISBN13
- 9788074851629
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Art / Culture, Thème historique, Histoire, Beaux-arts, Art, Peinture & Sculpture, Histoire et théorie de l’art, Histoire de l'art, Art moderne, Expressionnisme, Avant-garde
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Na pozadí osudů tří výjimečných umělců líčí vzestup a pád německé umělecké moderny, od založení drážďanské expresionistické skupiny Most v roce 1905 (Ernst Ludwig Kirchner) přes první světovou válku a zrození stylu nové věcnosti ve dvacátých letech (Otto Dix) až po její neslavný konec v letech třicátých po vzestupu nacismu, vynucený exil a v některých případech i dobrovolné podřízení se komunismu a socialistickému realismu (rodák z Ústí nad Labem Ernest Neuschul). Jak autor dokládá, všichni tři malíři zakoušeli určitý druh posedlosti a stravujících temných vášní - byli posedlí nejen hledáním nového uměleckého výrazu, ale i nového autentického bytí, návratem k přírodě, moderním tancem a uvolněnou sexuální morálkou, ať již šlo o nezletilé modelky a milenky Kirchnera a malířů skupiny Most, Dixovy pověstné obrazy z návštěv nevěstinců či Neuschulovu neskrývanou polygamii.