En savoir plus sur le livre
K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.
Achat du livre
Příběh vánočního stromku, Eva Vecerková
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Příběh vánočního stromku
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Eva Vecerková
- Éditeur
- Moravské zemské muzeum
- Publié
- 2013
- Format
- souple
- Pages
- 32
- ISBN10
- 8070284137
- ISBN13
- 9788070284131
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, 20e siècle, Jours fériés, Noël, 19e siècle, 21e siècle, Folklore, Décorations et ornements, Traditions populaires, Traditions de Noël, Traditions tchèques
- Description
- K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.