Bookbot

Na karnevalu dějin

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

Jméno Leonida Pljušče (1939–2015) je spojováno s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie během sovětské éry. Kniha vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které požádalo Pljušče, aby sepsal své vzpomínky o odporu vůči sovětskému režimu. Autor napsal paměti v ruštině po svém odchodu do emigrace v roce 1976, přičemž zaznamenal klíčové etapy svého života: dětství, pedagogickou činnost, práci v akademickém institutu, zájem o parapsychologii, a jeho pronásledování politickou policií, včetně internace v psychiatrické léčebně. Pljušč v knize reflektuje svět formovaný sovětskou realitou, včetně rigidních vzorců chování a myšlení, které vedly k vytvoření unifikovaného „sovětského člověka“. Zmiňuje také charakter a meze liberálního Chruščovova období a Brežněvovu vládu. Nucené držení disidentů v psychiatrických zařízeních považoval za klíčový znak totalitarismu, když upozorňuje na jednoduchost, s jakou lze odlišné názory označit za psychické onemocnění. Důležitost boje za lidská práva shrnul slovy, že každé hnutí dospívá k obraně lidských práv jako společnému jmenovateli. Kniha rovněž dokumentuje zápas Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela, přičemž příloha obsahuje její dopisy, stížnosti a komentáře adresované různým institucím.

Achat du livre

Na karnevalu dějin, Leonid Ivanovič Pljušč

Langue
Année de publication
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(souple)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

4,0
Très bien
1 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Titre
Na karnevalu dějin
Langue
Tchèque
Éditeur
Triáda
Publié
2019
Format
souple
ISBN10
8074742326
ISBN13
9788074742323
Séries
Première publication
1976
Titre original
На карнавале истории
Évaluation
4 sur 5
Description
Jméno Leonida Pljušče (1939–2015) je spojováno s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie během sovětské éry. Kniha vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které požádalo Pljušče, aby sepsal své vzpomínky o odporu vůči sovětskému režimu. Autor napsal paměti v ruštině po svém odchodu do emigrace v roce 1976, přičemž zaznamenal klíčové etapy svého života: dětství, pedagogickou činnost, práci v akademickém institutu, zájem o parapsychologii, a jeho pronásledování politickou policií, včetně internace v psychiatrické léčebně. Pljušč v knize reflektuje svět formovaný sovětskou realitou, včetně rigidních vzorců chování a myšlení, které vedly k vytvoření unifikovaného „sovětského člověka“. Zmiňuje také charakter a meze liberálního Chruščovova období a Brežněvovu vládu. Nucené držení disidentů v psychiatrických zařízeních považoval za klíčový znak totalitarismu, když upozorňuje na jednoduchost, s jakou lze odlišné názory označit za psychické onemocnění. Důležitost boje za lidská práva shrnul slovy, že každé hnutí dospívá k obraně lidských práv jako společnému jmenovateli. Kniha rovněž dokumentuje zápas Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela, přičemž příloha obsahuje její dopisy, stížnosti a komentáře adresované různým institucím.