Séries
En savoir plus sur le livre
Hlavním tématem čtvrté části Popelovy volné tetralogie (Gajstova láska – Paradýzo – Paradýzo ztracené a znovunalezené – Gajstova smrt) je záměna lidské identity, možnost její ztráty a případného znovunalezení v procesu času, příběhu i v proudu jazyka, respektive celé řady jazyků. V Gajstově smrti je „příběh“ literární hrou současně reálnou i fiktivní, humornou i tragickou. V „tradicích postmoderny“ využívá autor celé řady motivů ze známých děl světové literatury, jež domýšlí a splétá s vlastní fikcí. V tomto ohledu je příznačné, že v textu, jehož titul naznačuje „smrt“, je postava „Gajsta“ paradoxně ústřední a vypravěčkou je „vysloužilá prostitutka“ Šeherezáda Kreuzerová, kdežto hlavní postavy z předchozích dílů, které měly funkci jakýchsi autorových „alter ego“, se zde jen mihnou. Jihoamerická exotika, s níž je konfrontován „malý český svět“ v Paradýzu ztraceném a znovunalezeném, nachází v Gajstově smrti protějšek v nekonečných pláních „Ruslandu“ a v „divokém Kardašistánu“ – krajinách, které jsou mentálně, historicky, literárně i geograficky „české kotlině“ a jejím obyvatelům bohužel o dost bližší. Autorovo vypravěčské mistrovství dosáhlo v Gajstově smrti vrcholu. Čtenář je okamžitě vtažen do pitoreskního děje, v němž, řečeno s Ladislavem Klímou, „směšnost a hrůznost jsou sestry“.
Achat du livre
Gajstova smrt, Richard Popel
- Langue
- Année de publication
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Gajstova smrt
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Richard Popel
- Éditeur
- Akropolis
- Publié
- 2011
- Format
- rigide
- Pages
- 351
- ISBN10
- 8087481186
- ISBN13
- 9788087481189
- Séries
- Fantôme
- Mots clés
- Fiction, Littérature tchèque
- Description
- Hlavním tématem čtvrté části Popelovy volné tetralogie (Gajstova láska – Paradýzo – Paradýzo ztracené a znovunalezené – Gajstova smrt) je záměna lidské identity, možnost její ztráty a případného znovunalezení v procesu času, příběhu i v proudu jazyka, respektive celé řady jazyků. V Gajstově smrti je „příběh“ literární hrou současně reálnou i fiktivní, humornou i tragickou. V „tradicích postmoderny“ využívá autor celé řady motivů ze známých děl světové literatury, jež domýšlí a splétá s vlastní fikcí. V tomto ohledu je příznačné, že v textu, jehož titul naznačuje „smrt“, je postava „Gajsta“ paradoxně ústřední a vypravěčkou je „vysloužilá prostitutka“ Šeherezáda Kreuzerová, kdežto hlavní postavy z předchozích dílů, které měly funkci jakýchsi autorových „alter ego“, se zde jen mihnou. Jihoamerická exotika, s níž je konfrontován „malý český svět“ v Paradýzu ztraceném a znovunalezeném, nachází v Gajstově smrti protějšek v nekonečných pláních „Ruslandu“ a v „divokém Kardašistánu“ – krajinách, které jsou mentálně, historicky, literárně i geograficky „české kotlině“ a jejím obyvatelům bohužel o dost bližší. Autorovo vypravěčské mistrovství dosáhlo v Gajstově smrti vrcholu. Čtenář je okamžitě vtažen do pitoreskního děje, v němž, řečeno s Ladislavem Klímou, „směšnost a hrůznost jsou sestry“.