En savoir plus sur le livre
Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794. Ve vědomém protikladu k hlavním tendencím současné historiografie (a naopak v návaznosti na obvyklý styl 19. století, ovšem bez tehdejší ideologizace) nabízí Schama souvislé vyprávění zaměřené na konání konkrétních jednotlivců, u nichž se snaží pochopit jejich pohnutky a cíle. Akademicky činný historik si obvykle něco podobného stěží dovolí, protože by se vystavil obvinění ze spekulace, a populárním autorům zase schází potřebná erudice, přístup k pramenům a schopnost poměřovat spolehlivost různých svědectví. Schama tu využívá svého „nedotknutelného“ postavení na vrcholu univerzitního žebříčku – ovšem ve prospěch čtenáře, jehož cílem není hromadit informace, nýbrž pochopit minulost.
Achat du livre
Občané: Kronika Francouzské revoluce, Simon Schama
- Langue
- Année de publication
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Abîmé
- Prix
- 23,15 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Simon Schama
- Éditeur
- Prostor
- Publié
- 2004
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8072601113
- ISBN13
- 9788072601110
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Sciences politiques & Politique, Politique, France, Histoire de l'Europe, Grande Révolution française (1789-1799)
- Première publication
- 1989
- Titre original
- Citizens: Chronicle of the French Revolution
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794. Ve vědomém protikladu k hlavním tendencím současné historiografie (a naopak v návaznosti na obvyklý styl 19. století, ovšem bez tehdejší ideologizace) nabízí Schama souvislé vyprávění zaměřené na konání konkrétních jednotlivců, u nichž se snaží pochopit jejich pohnutky a cíle. Akademicky činný historik si obvykle něco podobného stěží dovolí, protože by se vystavil obvinění ze spekulace, a populárním autorům zase schází potřebná erudice, přístup k pramenům a schopnost poměřovat spolehlivost různých svědectví. Schama tu využívá svého „nedotknutelného“ postavení na vrcholu univerzitního žebříčku – ovšem ve prospěch čtenáře, jehož cílem není hromadit informace, nýbrž pochopit minulost.