En savoir plus sur le livre
Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům lze shrnout jako posun 'Od metafyziky k technice'. Tento trend vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho dílo se stává výchozím bodem pro zkoumání moderního a postmoderního vývoje a otázky, zda má smysl pokračovat v teorii dramatu. Autor sleduje dvě linie teorie: scientistickou a antropologickou, přičemž klíčovým pojmem je 'situace' a její vztah k různým teoriím. Situace spojuje drama v divadle s dramatem ve světě a teorii dramatu s teorií divadla, přičemž drama nemůže být pouhou ilustrací textu. Autor v závěru studie zdůrazňuje, že z pohledu dramatické situace poukázal na poznatky a omyly v teorii dramatu, které vznikaly za poslední dvě století. Rovněž se zaměřuje na současná východiska české teorie, včetně její méně známé linie, která by mohla obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle díky své komplexnosti.
Achat du livre
Od techniky dramatu ke scénologii, Július Gajdoš
- Langue
- Année de publication
- 2005
- Reliure
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Od techniky dramatu ke scénologii
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Július Gajdoš
- Éditeur
- Akademie múzických umění
- Publié
- 2005
- Format
- rigide
- Pages
- 126
- ISBN10
- 8073310481
- ISBN13
- 9788073310486
- Séries
- Recueil
- Disk
- Catégories
- Mots clés
- Art
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Vývoj západní teorie dramatu od Aristotela k moderním autorům lze shrnout jako posun 'Od metafyziky k technice'. Tento trend vrcholí v 19. století s Freytagovou Technika dramatu a Poltiho Třiceti šesti dramatickými situacemi. Poltiho dílo se stává výchozím bodem pro zkoumání moderního a postmoderního vývoje a otázky, zda má smysl pokračovat v teorii dramatu. Autor sleduje dvě linie teorie: scientistickou a antropologickou, přičemž klíčovým pojmem je 'situace' a její vztah k různým teoriím. Situace spojuje drama v divadle s dramatem ve světě a teorii dramatu s teorií divadla, přičemž drama nemůže být pouhou ilustrací textu. Autor v závěru studie zdůrazňuje, že z pohledu dramatické situace poukázal na poznatky a omyly v teorii dramatu, které vznikaly za poslední dvě století. Rovněž se zaměřuje na současná východiska české teorie, včetně její méně známé linie, která by mohla obohatit evropské teoretické myšlení o dramatu a divadle díky své komplexnosti.