Paramètres
- 109pages
- 4 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.
Achat du livre
Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality, Hugo Rahner
- Langue
- Année de publication
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Ignác z Loyoly a dějinné pozadí jeho spirituality
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Hugo Rahner
- Éditeur
- Refugium Velehrad-Roma
- Publié
- 2012
- Format
- souple
- Pages
- 109
- ISBN10
- 8074121194
- ISBN13
- 9788074121197
- Séries
- Mots clés
- Esotérisme & Religion, Thèmes religieux, Religion, Spiritualité et spiritualisme, Thèmes chrétiens, Christianisme, Mystique, Développement spirituel, Saints et saintes, Jésuites, Compagnie de Jésus, 15e-16e siècle, Services dans l'église
- Première publication
- 2011
- Titre original
- Ignatius von Loyola und das geschichtliche Werden seiner Frömmigkeit
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Jezuita není éterický spiritualista nebo klášterem vázaný mnich, ani nevyhledává církevní úřad. Bojuje podle svých sil za toho, jenž se skutečně narodil, skutečně jedl a pil, skutečně byl pronásledován za Piláta Pontského, skutečně byl ukřižován a skutečně vstal z mrtvých. To, že jezuita do „pomoci duším“ vřadí sobě vlastní způsob duchovního zápasu, a to až po zřeknutí se vnější přísnosti, řádového oděvu a vnějších skutků pokání, aby se v „obyčejném životě“ nelišil od „ctihodného kněze“, jej nejen činí způsobilým ke stálému pokání a naprostému sebezapomínání v boji ve viditelné a „obyčejné“ církvi, ale přivádí jej ke svobodě považovat vše za relativní kromě živého Pána.